16.7.2017, Nedele, den 3 - Pesi zona v Akibe a ohnostroj v Yokohame

Je cas zacit blogovat - tak proc nezacit z nabrezi v Yokohame predtim nez zacne ohnostroj. Jak sme se sem dostali ?
Rano jsme vyrazili z hostelu opet do Akihabary - ma tam byt dnes pesi zona a i kdyz jsme tam byli vcera cely den, prozkoumali jsme zatim porad jen maly zlomek Akiby. Na odpoledne je pak v planu cesta do Yokohamy, kde se setkame s Radovym bratrancem.

Cesta probihala opet klasicky - pesky na nasi "domovskou" stanici Minami-Senju a odsud metrem na stanici Akihabara - clovek si na to opravdu rychle zvyka. :)

Dorazime bez nejakych zvlastnich udalosti a pred Yodobashi Camera podkavame skupinu krajanu! :) Jsou tu 4. den a uz toho stihli celkem hodne oběhat - cisarsky palac, Shibuyu, Harajuku i Kabukicho  (my meli v planu vcera mimo Akihabary taky Shibuyu a Meji shrine a vsichni moc dobre vime jak to dopadlo :-) ). Pry zustavaji v Japonsku celkem dva tydny a maji v planu se vydat na Fuji (myslim ze rikali ze do 5. stanice) a do okoli (les sebevrahu & jeskyne). Puvodne meli v planu jeste Kyoto, ale nemaji Railpass a bez nej se jim to jako jednodenni vylet Shinkansenem nevyplati. V Akibe jsou ted prave poprve - sdelujeme jim tedy jak mazaci (uz sme tu byli vcera!) cenne informace (doufejme) o Akihabare a okoli. Pote prejeme krajanum stastnou cestu a vyrazime na dalsi pruzkum Akiby.

Jako prvni cil volime obchod Torra no Anna, ktery ma pestry vyber fanouskovske tvorby - jedna se jak o mangu, tak o hudbu ci hry. Volime metodu top-down, vyjizdime az uplne nahoru do 7. patra a jednotliva patra prochazime postupne dolu. Ukazuje se ze vrchni cca 4 patra obsahuji tvorbu primarne zamerenu na damy, tedy pro nasi panskou skupinu pomerne nezajimavou. O par pater dale vsak konecne nachazime to co jsme hledali - Touhou & Kemono Friends a fanouskovske hry. Hlavne na Touhou je tu toho opravdu hodne - regaly a regaly fanouskovske Touhou hudby a dalsich artiklu. Na reklamni obrazovce tu dale bezi fanouskovska 2D mlaticka s postavami z Kemono Friends. Zanr je to pro Kemno Friends pomerne zvlastni, ale zpracovani vypada skvele. Nakonec porizujeme Kemono Friends mlaticku a jednou CD s Touhou hudbou.

Venku za rohem objevujeme Dragon Maid gachapon a ziskavam Tohru placku (yay!), pak pokracujeme v prolezani dalsich obchodu. Ted uz toho moc nekupujeme - jednak kvuli odpolednimu vyletu do Yokohamy a obecne proto, ze se do Tokya pred odletem jeste na nekolik dni vratime. Nedava tedy moc smysl nakoupene veci tahat do te doby prez cele Japnsko sebou. Takze se spis divame kde maji co nas zajima, s tim ze je ponakupujeme pozdeji.

V jednu hodinu, kdy ma zacit pesi zona (lokalni nazev je "nebe chodcu") vyrazime zpatky na ulici a opravdu se neco deje. Na hlavni ulici se zacinaji rojit policiste a na ulici neco resit. Pak tesne po jedne hodine projede stredem ulice jeste houkajici policejni auto - asi aby zkontrolovali ze je opravdu vsechno v poradku - a pote skutecne lide najednou zacinaji chodit po ulici kde predtim pouze jezdila auta. Zaroven vsak nekteri lide stale cekaji na semaforu na zelenou (semafor dal funguje normalne) - asi je to silou zvyku. :-)

Nakonec i my vrazime prostredkem silnice - hned clovek vidi Akihabaru zase z jineho, pomerne velmi fotogenickeho uhlu. Uplne se nabizi fotit panoramata z hlavnich krizovatek a okolni lide foti a nateceji opravdu hodne. K tomu vsemu zaroven v krytem prostranstvi jedne z budov probiha zivy koncert stale jeste neidentifikovane divci idol skupiny ze vcerejska. Vic Akihabara uz to asi ani byt nemuze. :)

Pak uz nastava cas vyrazit do Yokohamy - nejdriv kousek metrem na vhodnou stanici a pak asi 40 minut vlakem do stanice pobliz Minato Mirai, ktera je o jednu stanici dal nez hlavni stanice Yokohama. Prave na stanici Minato Mirai mame sraz s Radovym bratrancem.


Jeste mensi technicka vsuvka - I kdyz rikam ze jsme jeli vlakem, ten vlak vypadal stejne +- jako metro a jel celou cestu porad mestskou aglomeraci propojujici Tokyo a Yokohamu. Obcas se tu rozdil mezi metrem a zeleznici celkem stira a clovek to pozna hlavne podle toho jak za danou jizdu plati - ukazanim Railpassu (JR) nebo Suicou (metro a asi i soukrome linky ?).

Dorazime na stanici a vzhledem k tomu ze mame do smluveneho casu setkani jeste hodinu a pul cas, tak nahodne prochazime okoli stanice. Je tu celkem dost ruznych technickych pamatek, vesmes ruzne stroje ktere japonci koupili na konci 19/zacatku 20 stoleti (pravdepodobne byly tehdy jeste mimo schopnosti jejich prumyslu) a ktere jim dlouhe roky slouzily (u jednoho vzduchoveho kompresoru bylo uvedeno 65 nepretrziteho provozu!). Take je zde k schlednuti na staticke ukazce treningova (a zrejme velice slavna) plachetnice Nihon Maru, take puvodne vyrobena v zahranici.

Ve 4 hodiny se potkavame s Radovym bratrancem - zije v Japonsku uz 7 let, ma zde rodinu a pracuje pro japonskou firmu. Vzhledem k tomu, ze jsme dnes celkem zanedbavali stravovani, vyrazime s bratrancem do nakupniho komplexu pod mrakodrapem Landmark Tower, ktery mi velmi propomina mrakodrapy z Ghost in the Shell nebo z Akiry. Doporuceni na co zajit nechavame na nasem "mistnim agentovi" a volba pada na Tonkatsu - v zasade krajene veprove maso smazene v obalu. Bylo to velmi dobre a ne az tak drahe (~1300 yenu). Dozvidame se taky obecne typy o tom jak vlastne japonske restaurace funguji - ze nam automaticky zdarma serviruji studeny caj/vodu jsme si uz vsimli, ale je toho vic - jako ze napriklad jsi de vetsinou rict o pridani ryze nebo dalsich ingredienci kdyz nektera z nich dojde drive nez zbytek jidla.

Po jidle vyrazime na obhlidku okoli - jdeme kolem obriho kola, ktere se spolecne s Landmark Tower zda byt symbolem Minato Mirai. Potvrzuje se i nase drivejsi domenka ze budova vedle kola ma neco do cineni se svatbami. Opravdu se jedna o (velmi luxusni) svatebni kapli a hotel pro novomanzele. Dale si vsimame ze cim dal vic lidi ma na sobe kimono. Nas predchozi predpoklad ze proste radi chodi na vylet v kimonu po Yokohame se uz nezda byt prilis pravdepodobny. A pak nam to dojde - vsak jasne, ohnostroj! Japonci prece radi chodi na letni festivaly a ohnostroje v kimonu.

I my se tedy vydavame najit vhodne misto pro pozorovani ohnostroje - vsude kolem je take videt mnoho policistu a ruzne zabrany a koridory pro smerovani davu. Pravdepodobne cekaji ze na ohnstroj prijde mnoho lidi. Nase skupina vi kolik lidi chodi na Ignis Brunensis a vubec se jim nedivi.

Nakonec volime oblast kolem Red Warehouse - jednoho z puvodnich historickych skladist z doby otevreni a modernizace Japonska, ktere se zachovalo i preze vsechny zivelne i valecne katastrofy. Z nabrezi pred skladistem jsou v dali videt velke prumyslove ostrovy, vlevo lod pobrezni straze (ktera cosi oznamuje velkym LED dislayem v kanji, ale nejsme to schopni dekodovat) a obri vyletni lode (+- vetsi plovouci hotel/mensi plocouci mesto) v pravo. Usazujeme se na zemi a cekame az ohnostroj zacne.

Ohnostroj zacina presne v 19:30 (a nepredchazi jej zadne predbezne odpaly par mnut pred zacatkem zname z Ignis Brunensis).  Vyletni lod nam trochu kryje nejnizsi efekty ohnostroje, ale vesinou to neni problem a naopak vytvari pro ohnostroj pusobive pozadi. Ohnostroj se dost lisi od ohnostroju evropskeho typu - jenotlive efektove pumy jedou jedna za druhou s mirnymi rozestupy a malo kdy je na nebi vice efektu naraz. Efekty jsou vsak velmi, velmi propracovane - napr. smaljliky, kocici obliveje, srdicka, kvety z povazcu jisker divoce menicich drahu nebo svetelnou kouli ktera predtim nez zmizi zmeni v jedne blbne barvu na jinou. Stejne jako sledovani ohnostroje je zajimave sledovani reakce publika - lide nadsene fandi a tleskaji jednotlivym efektum (coz je mozna jeden z duvodu zvoleneho formatu ohnostroje). Ohnostroj konci presne v 20:00 mnohonasobnym odpalem, ktery s hromovym dunenim rozsviti pulku oblohy. Dost dobry!

Po skonceni ohnostroje resime jak se dostat zpatky - da se predpkladat, ze na stanici bude celkem naval. Opatreni na smerovani davu vsak zda se funguji temer dokonale a i kdyz ze stanice po ohnostroji odjizdi opravdu hodne lidi dostavame se bez vetsich tlacenic na zpatky na nasi "domovskou" stanici Minami-Senyu.

Ted uz zbyva jen vyprat (teply vzduch z klimatizace na balkone se ukazuje byt idealni na suseni pradla), zabalit a vyrazit na dalsi etapu nasi cesty do Touyamy a Kurobe! Check-in je vsak az od 17:00, takze mame v planu jeste zajit nakouknout do Shinjuku a Harajuku. Zitra je pry svatek a vsude bude pry asi opravdu hodne lidi, coz by mohlo byt zajimave prave na mega krizovatce v mestske casti Shibuya.