19.7.2017, Streda, den 6 - Vzhuru do Kurobe!

Rano sme vstali o 8:00 a sli na sinkanzen 9:45 ktory nas odviezol do Kurobe-Unazukionsen station (12 minut).

Tam sme presadli na stanici Shin-Kurobe station na lokalku, ktora sla 25 minut a doviezla nas na Unazukinosen station. To uz sme boli v malebnom mestecku Unazuki pod horami.


Tam uz sme nasadli na srandovny vlak, ktory nas viedol cez uzinu z Kurobe az do zastavky Keyakidaira. Videli sme nekolik prehrad a projeli vic nez 40 ruznych tunelu, cesta trvala neco prez hodinu.

Tento vlacek je velmi slavny po celem Japonsku - lide mu rikaji "torroko" a ma jeste mensi rozchod nez klasicke Japonske uzkorozchodne vlaky - asi 750 mm. Puvodne tato zeleznice slouzila ke stavbe prehrad v Kurobske soutezce a pozdeji byla predelana na primarne turisticky provoz. Vlacek jezdi jen v letnich mesicich a cas jara a podzimu - jinak je v soutezce tolik snehu (a lavin), ze provoz vlacku neni fyzicky mozny. Vedle trati jsme na nekolika mistech dokonce videli neco mezi bunkrem a betnovou chodbou, ktera slouzi ke spojeni s prehradami v zimnim obdobi - hydroinzenyri se pak asi trochu projdou. :)

V zastavce Keyakidaira sme vystupili, nakupili suvenyry a pobehali atrakcie, ktore tam boli: foot onsen a vyhlad na sutok dvoch riek. Samozrejme i na teto pomerne odlehle vyspe civilizace uprostred hor na svahu horske soutesky nechybi pro Japonsko tak typicke napojove automaty. :)

Potom sme sa vydali proti prudu rieky na asi 45 minutovu cestu k hornemu onsenu - cesta uzkou souteskou ve ktere dole hucela horska reka byla velmi malebna. Okupali sme sa v nom; voda bola velmi horuca a nevydrzali sme dlho. Rikali sme si ze mistni jsou asi celkem drsni, ze tak horkou vodu zvladaji. Kdyz jsme z onsenu odchazeli, videli jsme jak jde dovnitr mistni pan, ktery se zrejme o onsen stara. Jen zkusil nohou vodu ale dovnitr nevlezl - zrejme proto ze mu byla voda moc horka! Pote vytahl hadici se studenou vodou, ktera z bazenku zrejme predtim vypadla, dal zpatky tak, aby se studena voda misila s horkou pritekajici vodou a sel pryc. Zda se ze nakonec jsme drsni my, ze jsme tam vlezli. :)

Na urovni onsenu hlavna cesta koncila no my sme este popodisli vyssie po prude rieky. Nasli sme pramen onsenov nasich a dalsich pod nim. Nektera jezirka odkud brali vodu viditelne vrela a ve vzduchy byla citit sira. O kusek jsme videli prehadu odkud berou studenou vodu - prakticke.

Potom sme sa vratili spat. Vlacik skytal velmi pekne pohlady na vysoke japonske hory a reku ktora ich pretina.

Dosli sme az do Toyamy, kde sme sa najedli a nasli sme hernu s arkadami. Chvilu sme hrali a unaveni sme sa vratili do guesthousu.


Tentokrat nam dvere isli otvorit a v obyvacke cakal nas hostitel.

Nieco sme pojedli a spisali blogy.

Zajtra pojdeme asi do Kanazawy.