12.7.2019, pátek, den 7 - Hisatsu Line!

- Hisatsu Line je velmi zajímavá  a scénická trat vedoucí hornatým kagoshimským vnitrozemím
- viz: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Hisatsu_Line
-  trat vede ze stanice Hayato na pobřeží kagoshimského zálivu do stanice Yamashiro v Kumamotu, v skoro na druhé straně Kyushu
- když japonci na začátku 20 stletí trat stavěli, bylo to pár let po Rusko-Japonské válce a proto byla místo jedndušší pobřežní varianty zvolena lépe bránitelná a zato výrazně složítější trasa vnitrozemým
- výsledkem je nádherná scénická jízda horami po unikátní železniční trati
- jelikož je pátek zároven dnem kdy se přesouváme z Kagoshimy do Fukuoky, nebude se jednat jen o běžnou vyhlídkovou projíždku, my opravdu budeme po Hisatsu Line cestovat odněkud někam, včetně kufrů
- pokud se tedy vše podaří a nezmeškáme jeden z celkem 4, občas celkem těsně navazujících přestupů a nezůstneme trčet někde uprostřed hor :D
- na poslední segment Hisatsu Line (SL Hitoyoshi) máme rezervaci už z prvního dne hned na Naritě, chceme však mít rezervu kdyby nám předtím nějaký vlak ujel
- vstáváme tedy už kolem 7:30, dobalujeme kufry a jdeme na nádraží Kagoshima-Chuo
- místo na Shinkansen odbočujeme směrem na místní linky
- lokální část nádraží je pěkně domácká
- prvním vlakem místního dne je Limmited Express Kirishima
- vlak je v zásadě místní obdobou limmited expressu Sonic, kterým jsme jeli předloni do Beppu (Bepůůů Bpůůů ;-) ), avšak o jednu generaci starší
- Kirishima jede kolem kagoshimského zálivu směrem k oblasti Kirishima a končí v Miyazaki
- z vlaku je nádherně vidět jak Skurajima, ted už téměř bez mraků a život v zálivu
- dorážíme na stanici Hayato  nevypadá to úplně dobře
- máme asi 5 minut na přestup a Kirishima zřejmě má v tuto chvíli přibližně stejné zpoždění (ano, iv japonsku se to občas stane, ale je to velká vyjímka)
- doufáme, že lokální motoráček na limmited expres čeká
- vystupujeme z vlaku a snažíme se najt motoráček, nádražní zaměstnanec na nás volá "nigousha!" - tzn. druhá kolej
- jdeme tam, táhneme kufry nadchodem
- snad nám to neujede, podle informační tabule jede další vlak až snad za dvě hodiny...
- na druhé koleji opravdu stojí dieselový motoráček, ovšem bez jakéhokoli označení kam jede v angličtině
- ptám se proto jedné japonsk paní stojcí na peroně "kono densha wa Yoshimatsu ni ikimasu ?" jede tento vlak do Yoshimatsu ?
- "hai", paní potvrzuje, nastupujeme do motoráčku, který po chvíli odjíždí
- zase jsme se jednou dostali do oblasti kam běžný západní turista nedostane a kde jen znalost angličtiny už nemusí stačit
- jízda dieselovým motoráčkem je pro nás novou zkušenosti - zatím sme jeli vždy jen po elektrifikovaných tratích a tento vláček dokonce ani nemá klimatizaci!
- vevnitř je celkem vedro, ale po chvíli situaci zachranuje vedle sedící japonská slečna, která stiskem tlačítka aktivuje velký otočný větrák namontvaný na stropě vozu
- proudící vzduch činí situaci snesitelnou :)
- motoráček stoupá do hor lesy, mnoha tunely a zěmědelskou krajinou (většinou spíš pár rýžových polí uprostřed lesa)
- dorážíme na stanici Yoshimatsu, stojí tu pěkně vypadající červený dvovozový motoráček
- zdá se, že to je pravdu další vlak kterým chceme je, vyhlídkový speciál Isaburo-Shinpei, kterým pojedeme další úsek Hisatsu line z Yoshimatsu do Hitoyoshi
- vlak se jmenuje podle slavných budovatelů železnice v období Meiji
- v našem směru se jmenuje Shinpei, když jede opačným směrem tak nese název Isaburou
-  palubní stevardkou se necháme usadit na jedno z volných míst a pak už se kocháme vyhledem z oken
- odhadujeme, že většinu pasažérů tvoří japonští milovnící železnice, kteří právě jedí nějako vemi chutně vydající beto, pravděpodobně lokální exkluzivní, které už jsme nestihli kvůli těsnému přestupu koupit
- je nádherné slunečné počasí a dobrý výhled, zároven jsme již celkem vysoko v horách, tak není až takové vedro
- trasa překonává dost výrazný výškový rozdíl a strojvedoucí tak několikrát přebíhá z jední strany vláčku na druhou (motoráček ma řídící kabinu na obou koncích)
- vláček na chvíli zastavuje v několika malých dřevěných stanicích kde je možné se s vláčkem vyfotit, prozkoumat stanici a obdivovat okolní přírodu
- v jedné ze stanic je v depu na statické ukázce jedna z velkých parních lokomotiv, které na této trati kdysi jezdily
- vláček se šplhá na kope, ze kterého jsou dobře vidět jak Kirishmské hory, tak i často stanice ze které jsme před chvílí vyjeli
- Shinpei v jednu chvíli objede horu stouacím obloukem, částečně skrytým v tunelu a pak klesá směrem k Hityoshi
- vystupujeme ve stanici Hitoyoshi a ve vzdálenější části nádraží už vidímě náš další vlak, SL Hitoyoshi, parní lokomotivou tažený vlak jeducí do Kumamota
- SL v tomto přípdě znamená Steam Locmotive
- lokomotiva už stojí v depu a stoupá z ní pára a kouř
- máme cca hodinu a půl do odjezdu SL Hitoyoshi, tak jdeme trochu prozkoumat město Hitoyoshi
- hned před nádražím je onsen, ale zrovna nemáme potřebu se onsenovat, tak jdeme dál
- po právé sraně je obchod se suvenýry, kde mě zaujme velký plakát Maitetsu
- Maitetsu je jponská vizuální novela a vlacích a lidech kolem nich
- zdá se, že jeden díl Maitetsu si vzal inspiraci přímo z Hitoyoshi & vzpomínám si, že jsem snad i něco takového zahlédl na Twitteru
- kupuji si přívěšek na klíče SL Hitoyoshi a zkouším nají nějaké Maitetsu omiage
- mají dřevěné jakoby ema tabulky s jednu postavou z Maitetsu na jedné straně a s druhou stranou volnou, kam je možné si obtisknout roztmilé Maitetsu razítko
- jedna z prodavaček si všímá, že hru znám: "anata wa maitetsu no pureiya desune ?" vy jste určitě hrál Maitetsu ?
- odpovídám že ano (sice zatím asi jen hodinu nebo dvě) a dostávám hezkou Maitetsu pohlednici - milé! :)
- o kousek dál nacházíme informační tabuly, zdá se, že snad rucet míst z Hitoyoshi figuruje 1:1 v Maitetsu - Pure Station, zajimavé! :)
- další na pořadu dne je zajít někam na oběd, je už půl druhé a většina japonských obědových restaurací ve dvě zavírá
- nakonec nacházíme malou domáckou restauraci kousek od nádraží
- všude na stěnách jsu nýdražní cedulky a fotky parních vlaků
- menu i komunikace probíhá v japonštině, však jsme taky opravdu dost daleko od fregventovaných turistických spotů
- spolu s mžídkem si dáváme "hachiroku" obšdvý set, kde hachiroku == 86, označení slavné řady japonských parních lokomotiv
- jedna lokomotiva této řady je součástí SL Hitoyoshi
- mšimáček si dává specialitu dne
- becně je celkem poznat, že Hitoyshi leží urostřed pánve obklopené horami, jelikož většina masa v setu je až n malé sashimi suchozemského původu
- pan kuchař a zřejmě i provozvatel restaurace se nás ptá zda li nejsme z Francie
- to je poprvé, většinou se nás ptají jestli nejsme z USA
- říkáme že jsme z čech a ze slovenska a že dál pokračujeme SL Hitoyoshi
- to se pánovi líbí, evidentně je velký fanušek lokomtiv
- vykládá nám, že když byl malý tak nejen jezdil parnímy vlaky, ale i nějakou dobu dělal topiče v lokomotivě
- loučíme se a vracíme se na nádraží
- razítkují naše rezervační lístky a pak už jsme konečně na palubě parního vlaku SL Hitoyoshi, tak to opravdu vyšlo! :)
- mimochdem, všechny vagony jsou klimatizvané (co na to české dráhy ? ;-) )
- před odjezdem nejdří začne vlaková četa zvonit na zvon aby přilákala všechny cestující zpět do vlaku
- chvíli na to se ozve celkem nečekané zařvání a vlak se dává do pohybu
- později zjišťujeme že se tak ozývá obsluha lokomotivy s osádkou vlaku, buď je to zvyk nebo by je prostě přez hluk z lokomotivy nebylo slyšet
- vozy sou evidentně nově postavené (viz. klimatizace), avšak drží se stylu parních vlaků a mají pěkný dřevěný interiér
- přední část prvního vozu a koncová část posledního vozu mají velké prosklené pozorovací oddělení
- mezi cestujícími je mnoho rodin s dětmi & a dokonce pár čínských turistů
- při odjezdu nám na perónu mává celkem dost lidí, dokonce drží transparent
- i dále po cestě celkem dost lidí mává a potkáváme taky dost fanoušků železnice s foto výbavou různě po cestě na fotogenických místech
- trasa z Hitoyoshi do Yatsushiro vede hlubokým údolým řeky Kuma
- místy je údolí skoro tak strmé jako v Kurobe, ale širší
- na řece jsou peřeje a prý se tu i raftuje
- projíždíme také kolem několika přehrad
- SL Hitoyoshi cestou staví u několika velmi pěkných dřevěných stanic hluboko v zalesněném říčním údolí
- je to jedinečná příležitost vyfotit se s lokomotivou a celým parním vlakem v nádherném prostředí
- zastávky však mají i svou praktickou úlohu, trať je jednokolejná a občas prostě musíme počkat až se mineme s motoráčkem jedoucím v protisměru na dvojkolejné stanici
- poměrně náhle vyjíždíme z hor na Yatsushirskou pláň
- hory které nás doposud obklopovaly ze všech stran jsou najednou vzdalující se hradbou za naším parním vlakem
- ve stanici Shin-Yatsushiro se děje zajímavá věc - SL Hitoyoshi kříží trať shinkansenu :D
- je to poměrně zvláštní pocit když projíždíte parním vláčkem s třemi vagóny rychlostí maximálně kolem 70 km/h zatímco nad vámi je trať pro shinkanseny s více než 12 vozy a rychlostí přes 300 km/h
- stevardka nás fotí s cedulí SL Hitoyoshi s aktuálním datem
- vláček přijíždí do stanice Kumamoto
- podle značek na perónu jsou zřjemě tato 2 nástupiště vyhrazená pouze pro vyhlídkové vlaky jako SL Hitoyoshi a další (konkrétně tam byl zmíněný A-Train)
- rychle kupujeme přívěsek s jásajícím Kumamonem, medvědím maskotem Kumamota (kuma == medvěd)
- nasedáme na shinkansen Sakura a za ani né 45 minut už vystupujeme ve Fukuoce ve Stanici Hakata
- předchozí úsek nám pro porovnání zabral přez 7 hodin, ale stálo to za to! :)
- v Hakatě sedáme na metro a jedeme dvě zastávky na konečnou
- konečná je u místního letiště, kde máme pronajatý malý byteček pro náš pobyt ve Fukuoce